DIVIŠOV A OKOLÍ
https://www.divisov.cz
Základní občanská vybavenost:
Odkaz na mapu s označením polohy základní občanské vybavenosti a polohy nové výstavby: ZDE
Doprava:
- 3km na dálnici D1, exit 41
- BUS směr - Benešov, Vlašim (vlak), Chocerady (vlak), Praha
Něco o historii:
Městys Divišov (v latinských textech Divischovium, v německých Diwischau) se nachází mezi městy Benešov a Vlašim, asi 15 km východně od Benešova, na 41. km dálnice Praha-Brno v Posázaví v okrese Benešov. Katastr obce má rozlohu 3098 ha a je rozdělen do dvou nesousedících celků. Obec a jeho okolí tvoří region Divišovsko. Obec Divišov se skládá z osmi místních částí - Dalovy, Divišov, Křešice, Lbosín, Měchnov a Šternov tvoří jeden územní celek, Radonice, a Zdebuzeves druhý. V obci je registrováno v roce2008 celkem 754 adres a žije zde asi 1600 obyvatel. PSČ obce je 257 26 až 27.
Divišov bylo poddanské město, jehož založení spadá do období do doby vlády Břetislava I. před r. 1130. Zakladatelem obce byl Diviš, člen družiny knížete Břetislava.
Název obce je v 1. polovině 13. století zachyceno v podobách Divišov a Divišovice: „1218 … testis Dyuvis de Dyuviscov …1219 Diuis de Diuisoviz …“; poté se ustálila podoba Divišov. Tímto názvem bylo vyjádřeno, že jde o majetek Divišův. Osobní jméno Diviš, které je základem názvu městečka, je českou podobou řeckého jména Dionýsios, což znamená „bůh vína“, popřípadě též „božské dítě“; v češtině je možnost výkladu také jako „divoký“ (patrně vlivem formální podoby s přídavným jménem divý).
Na místě dnešní starobylé budovy děkanství, stávala tvrz, kolem které se začala tvořit osada. Před rokem 1242 založil Zdislav, prvorozený syn Diviše z Divišova, hrad Šternberk (dnešní obec Český Šternberk). Pojmenován byl po původním erbu Diviše z Divišova, zlaté osmicípé hvězdě na modrém poli. Následně se tedy z Divišovců stal rod Šternberků, jež vlastní hrad do dnešních dnů. V průběhu roku 1545 byla osada Divišov povýšena na město, které získalo privilegiem krále Ferdinanda I. na žádost Jana Holického ze Šternberka práva tržní (pořádání sobotních trhů) a hrdelní (trestání zločinců). Město zároveň dostalo znak v podobě zlaté hvězdy, který připomínal pány ze Šternberka a městskou pečeť. O poměrech v Divišově vypovídá i Smolná kniha z let 1617 - 1751, která přetrvala hrozný požár v roce 1742, kdy téměř celé město lehlo popelem.
V říjnu 1899 byla zahájena stavba železniční tratě vedoucí z Čerčan do Kolína. V Ledečku železniční trať odbočovala na Kácov a Světlou nad Sázavou. Slavnostní zahájení provozu na této železniční trati se konalo 6. října 1901. 1.března 1900 byla v Divišově otevřena pošta a v roce 1902 byla v ní instalována telegrafní stanice.
Od roku 1925 začala fungovat pravidelná autobusová linka Benešov - Divišov, která spolu s paralelní železnicí nazývanou Posázavský pacifik dopomohla k rozvoji chataření a vzniku více jak 15 chatových osad. Stavba dálnice D1 od Prahy až do Šternova byla uvedena do provozu 8. července 1977 a ještě více akcelerovala jednak chatovou výstavbu v okolí, především u řek Blanice a Sázava a pak rekonstrukce chalup, samostatných hospodářských stavení a mlýnů, které zůstávaly volné po migraci obyvatel do měst v poválečném období.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.
Zdroj: Wikipedia
Odkaz na mapu s označením polohy základní občanské vybavenosti a polohy nové výstavby: ZDE
DIVIŠOV A OKOLÍ
https://www.divisov.cz
Základní občanská vybavenost:
Odkaz na mapu s označením polohy základní občanské vybavenosti a polohy nové výstavby: ZDE
Doprava:
Něco o historii:
Městys Divišov (v latinských textech Divischovium, v německých Diwischau) se nachází mezi městy Benešov a Vlašim, asi 15 km východně od Benešova, na 41. km dálnice Praha-Brno v Posázaví v okrese Benešov. Katastr obce má rozlohu 3098 ha a je rozdělen do dvou nesousedících celků. Obec a jeho okolí tvoří region Divišovsko. Obec Divišov se skládá z osmi místních částí - Dalovy, Divišov, Křešice, Lbosín, Měchnov a Šternov tvoří jeden územní celek, Radonice, a Zdebuzeves druhý. V obci je registrováno v roce2008 celkem 754 adres a žije zde asi 1600 obyvatel. PSČ obce je 257 26 až 27.
Divišov bylo poddanské město, jehož založení spadá do období do doby vlády Břetislava I. před r. 1130. Zakladatelem obce byl Diviš, člen družiny knížete Břetislava.
Název obce je v 1. polovině 13. století zachyceno v podobách Divišov a Divišovice: „1218 … testis Dyuvis de Dyuviscov …1219 Diuis de Diuisoviz …“; poté se ustálila podoba Divišov. Tímto názvem bylo vyjádřeno, že jde o majetek Divišův. Osobní jméno Diviš, které je základem názvu městečka, je českou podobou řeckého jména Dionýsios, což znamená „bůh vína“, popřípadě též „božské dítě“; v češtině je možnost výkladu také jako „divoký“ (patrně vlivem formální podoby s přídavným jménem divý).
Na místě dnešní starobylé budovy děkanství, stávala tvrz, kolem které se začala tvořit osada. Před rokem 1242 založil Zdislav, prvorozený syn Diviše z Divišova, hrad Šternberk (dnešní obec Český Šternberk). Pojmenován byl po původním erbu Diviše z Divišova, zlaté osmicípé hvězdě na modrém poli. Následně se tedy z Divišovců stal rod Šternberků, jež vlastní hrad do dnešních dnů. V průběhu roku 1545 byla osada Divišov povýšena na město, které získalo privilegiem krále Ferdinanda I. na žádost Jana Holického ze Šternberka práva tržní (pořádání sobotních trhů) a hrdelní (trestání zločinců). Město zároveň dostalo znak v podobě zlaté hvězdy, který připomínal pány ze Šternberka a městskou pečeť. O poměrech v Divišově vypovídá i Smolná kniha z let 1617 - 1751, která přetrvala hrozný požár v roce 1742, kdy téměř celé město lehlo popelem.
V říjnu 1899 byla zahájena stavba železniční tratě vedoucí z Čerčan do Kolína. V Ledečku železniční trať odbočovala na Kácov a Světlou nad Sázavou. Slavnostní zahájení provozu na této železniční trati se konalo 6. října 1901. 1.března 1900 byla v Divišově otevřena pošta a v roce 1902 byla v ní instalována telegrafní stanice.
Od roku 1925 začala fungovat pravidelná autobusová linka Benešov - Divišov, která spolu s paralelní železnicí nazývanou Posázavský pacifik dopomohla k rozvoji chataření a vzniku více jak 15 chatových osad. Stavba dálnice D1 od Prahy až do Šternova byla uvedena do provozu 8. července 1977 a ještě více akcelerovala jednak chatovou výstavbu v okolí, především u řek Blanice a Sázava a pak rekonstrukce chalup, samostatných hospodářských stavení a mlýnů, které zůstávaly volné po migraci obyvatel do měst v poválečném období.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.
Zdroj: Wikipedia
Odkaz na mapu s označením polohy základní občanské vybavenosti a polohy nové výstavby: ZDE